KAM JSEM SE TO DOSTALA AS STORYTIME

/ února 18, 2018
Krásný den všem,

 napadlo mě, že jsem vám ještě nevyprávěla tuto historku, kterou mám z deváté třídy na základní škole. Tak snad se u ní zasmějete, i když si možná budete říkat, jací jsme to s kamarádkou byli a stále jsme blázni.

 Bylo pololetí deváté třídy a naše třídní nám ve třídě oznámila, že jeden učitel na škole pořádá čtenářský klub. Nejdříve jsme nevěděli, jestli se máme přihlásit, ale nakonec jsme to udělaly. No, pak jsme zjistily, že to byla obrovská chyba.

  So... Přišli jsem na první "hodinu" a říkali jsem si, jo, hele, to bylo super. Takhle to šlo pár schůzek. Jenomže po několika týdnech nás to přestalo bavit. Bylo to hrozný. Furt se tam omílalo to samé dokola, i když se mluvilo o jiné knížce. Pak už jsme si říkali, ježiši, jak dlouho ještě bude mluvit? Už zmlkni... Asi tak. Bylo to hrozné, a hlavně pořádně nudné.

 A tak jsem tam s kamarádkou přestaly chodit. Nejdříve to bylo všem jedno. Jenomže když jsme tam nechodily asi měsíc, bylo to každý čtvrtek v týdnu, tak jim to přišlo divný a začali se po nás ve škole shánět. No a to bychom nebyly my, kdyby nás nenapadlo se předtím učitelem schovávat, že? No, trapas jak Brno a Praha dohromady.



 Takhle to probíhalo asi dva měsíce, až jsme jednou chtě nechtě s tím učitelem mluvit museli. Ptal se nás proč už tam nechodíme a tak. No, nějak jsme se vymluvily, ale zjistili jsem, že jelikož jsme se k tomu jednou upsali, musíme tam chodit až do konce roku. No, upřímně, já se tam ještě jednou objevila, ale ta moje nejlepší kamarádka ne. Řekla, že na to prdí a bylo.

 Takže, závěr z toho plyne, že i když byl ten kroužek katastrofa, a zadělali jsme si na pořádný trapas, doteď máme záchvaty smíchu z toho, jak jsme se ve škole schovávali na WC, utíkali "nenápadně" chodbou a házeli držky na schodech. To jsou prostě nezapomenutelné zážitky. Takže podle mě v tomto případě rozhodně platí to, že všechno zlí je pro něco dobrý.

 Snad jste si tento článek užili, a budete se těšit na další. Mimochodem, jsme nemocná, takže nemám tušení, kdy vyjde další článek, ale snad co nejdříve!

 Xoxo Clara 😍
Krásný den všem,

 napadlo mě, že jsem vám ještě nevyprávěla tuto historku, kterou mám z deváté třídy na základní škole. Tak snad se u ní zasmějete, i když si možná budete říkat, jací jsme to s kamarádkou byli a stále jsme blázni.

 Bylo pololetí deváté třídy a naše třídní nám ve třídě oznámila, že jeden učitel na škole pořádá čtenářský klub. Nejdříve jsme nevěděli, jestli se máme přihlásit, ale nakonec jsme to udělaly. No, pak jsme zjistily, že to byla obrovská chyba.

  So... Přišli jsem na první "hodinu" a říkali jsem si, jo, hele, to bylo super. Takhle to šlo pár schůzek. Jenomže po několika týdnech nás to přestalo bavit. Bylo to hrozný. Furt se tam omílalo to samé dokola, i když se mluvilo o jiné knížce. Pak už jsme si říkali, ježiši, jak dlouho ještě bude mluvit? Už zmlkni... Asi tak. Bylo to hrozné, a hlavně pořádně nudné.

 A tak jsem tam s kamarádkou přestaly chodit. Nejdříve to bylo všem jedno. Jenomže když jsme tam nechodily asi měsíc, bylo to každý čtvrtek v týdnu, tak jim to přišlo divný a začali se po nás ve škole shánět. No a to bychom nebyly my, kdyby nás nenapadlo se předtím učitelem schovávat, že? No, trapas jak Brno a Praha dohromady.



 Takhle to probíhalo asi dva měsíce, až jsme jednou chtě nechtě s tím učitelem mluvit museli. Ptal se nás proč už tam nechodíme a tak. No, nějak jsme se vymluvily, ale zjistili jsem, že jelikož jsme se k tomu jednou upsali, musíme tam chodit až do konce roku. No, upřímně, já se tam ještě jednou objevila, ale ta moje nejlepší kamarádka ne. Řekla, že na to prdí a bylo.

 Takže, závěr z toho plyne, že i když byl ten kroužek katastrofa, a zadělali jsme si na pořádný trapas, doteď máme záchvaty smíchu z toho, jak jsme se ve škole schovávali na WC, utíkali "nenápadně" chodbou a házeli držky na schodech. To jsou prostě nezapomenutelné zážitky. Takže podle mě v tomto případě rozhodně platí to, že všechno zlí je pro něco dobrý.

 Snad jste si tento článek užili, a budete se těšit na další. Mimochodem, jsme nemocná, takže nemám tušení, kdy vyjde další článek, ale snad co nejdříve!

 Xoxo Clara 😍
Continue Reading
   Krásný den, večer, kdykoli čtete tento článek,

 dnes se Vám hlásím po dlouhé době zase se storytimem, protože jsem si říkala, že už jsem vám velmi dlouho nevyprávěla žádný můj trapný příběh, a zrovna nedávno, když jsme měli přehrávky, jsem se tak trochu ztrapnil před celou "komisí", což myslím stojí za vyprávění.

 Takže, stalo se to 17. ledna, kdy, jak už jsem zmínila, jsme měli přehrávky. Začínat jsme měli kolem jedenácti, a tak jsme přesně v jedenáct seděli v kongresovém sále u nás ve škole, a odpočítávali minuty, kdy přijdeme na řadu, abychom to měli už hotové.

 Moje první ztrapnění přišlo, když jsme si šla vylosovat, z čeho mě budou zkoušet. Dva týdny před zkouškami, jsme dostali papír, kam jsme si měli zapsat co budeme na přehrávkách hrát. To já Klára samozřejmě nebyla schopná pochopit, že, a zapsala jsem si tam jenom stupnici G-Dur a Beethovena.



 Jenomže jsme si tam měli zapsat i písničky na klavír a na kytaru. A co jsem neudělala? Prostě jsem to tam nenapsala. Takže když mi učitelka chtěla zakroužkovat, co jsem si vylosovala, ejhle, první problém na světě. Musím přiznat, že na mě komise koukala jako na naprostého debila.

 No, nakonec se to vyřešilo a já mohla hrát. Jenomže co se nestalo... Na potítku (místo, kde si skladbu zkusíš, než jdeš na věc) jsem si připravila noty na dvě hromádky: POTŘEBNÝ - NEPOTŘEBNÝ. 

 A co se nestalo, sebou jsem si samozřejmě vzala to NEPOTŘEBNÝ, že? Teď nastala otázka, jestli to mám nechat plavat a hrát z paměti a riskovat, nebo se přiznat a pro noty si dojít. Vybrala jsem si to druhé samozřejmě. Takže to byla druhá kapka.

 No a nakonec, když jsem se představovala, jsem u Beethovena řekla normálně německy Walzer místo valčík, a za to jsem dostala poměrně sprda 😂 A to byla třetí kapka.

 Ale světe div se, zkoušku jsem bez jediný chybičky úspěšně složila a získala tak za 1!

 Takže ponaučen zní: i když se něco nemusí vydařit, neztrácejte naději a běžte dál, ono se to podaří.

 Jinak, vím, že to byl trochu kratší článek, ale co nadělám, nebyla to zas tak dlouhá příhoda 😄

 Mějte se pěkně a ahoj u dalšího článku.

 Xoxo Clara


   Krásný večer všem,
 už dlouho bych vám chtěla napsat o tom, co a kdo mě inspiruje. Musím vám říct, že jsem nikdy  neměla nijaké potíže s tím, abych si třeba ve vteřině představila, kdo mě inspiruje, protože byla, je s bude to pro mě taková věc, která mi přijde naprosto samozřejmá. Asi si říkáte, proč vám to teď tady říkám, protože jistě máte taky svoji jasnou inspiraci a stojíte si za tím. A já vám věřím. Ale věřte i mě, znám takové lidi, co se jen tak bloumají životem, nevědí, co by měli vlastně vůbec dělat a nemají ani ponětí, kdo by pro ně mohl být případnou inspirací. Prostě se nemají po čem hnát, ale jim to nevadí. Aspoň většině ne. Ale já jsem jiná. Já potřebuji mít někoho, kdo mi bude předávat inspiraci, potřebuji nějaký cíl, za který bych se mohla postavit. Jak to máte vy?

 Těch lidí, kteří mě inspirují je nespočetně. Samozřejmě moje rodina, přátelé a pak známé osobnosti. O těch bych tu také chtěla mluvit.

 Například bychom mohli začít s mojí inspirací ohledně blogování. Tou největší je samozřejmě Dominika z blogu Dblog. Najdete ji zde. Musím vám o ní něco povědět. Je to opravdu ta nejvíce inspirující blogerka, kterou znám. Je strašně milá, řekla bych že v některých situacích se mi i podobá. Třeba její instagram mi opravdu hodně pomáhá v reálném životě. Její instastory mě vždycky rozesmějí a pokaždé mi zlepší náladu. Takže, určitě jí sledujte a napište mi, kdo jí případně taky sleduje. Každopádně, tahle holka je pro mě mega velkou inspirací, a i když jí neznám osobně, věřím, je je strašně milá a sympatická. Dokonce mi odpověděla na všechny odpovědi na její instastory a tak, za což jí moc děkuji a taky jí za to obdivuji, protože pročítat všechny ty zprávy, které jí určitě denně chodí není jen tak.



 Koukněte se také na její youtube kanál, ten najdete zde. Její vlogy jsou just amazing!

   To by bylo asi vše ohledně blogové inspirace, samozřejmě, je tu pár dalším blogů, které sleduji, ale ne tak intenzivně jako Domču, a nejsou pro mě tak velkou inspirací. So, thank you Dom!

 Teď bych chtěla přejít k mé hudební a vlastně i životní inspirací, kterou se pro mě před pár lety stala Perrie Edwards. Určitě jí znáte. Je to zpěvačka z Little mix a já jí prostě miluju! Né jako romanticky 😂, ale jako osobu, která mi přinesla do života to, co přinesla, a já jsem jí za to neuvěřitelně šťastná. Nedokážu ani pořádně popsat, co pro mě všechno znamená. Je to moje hudební inspirace, protože její hlas je ten nejlepší, jaký jsem kdy slyšela (pokud jste ji ještě neslyšeli, jako bysto nežili), je to moje lifestyle inspirace, protože její chování, to jak se chová k fanouškům, to jak se chová ke svým kamarádů a ke své rodině (samozřejmě, nemohu to potvrdit, protože ji neznám osobně, ale z videí to dává dost jasně najevo) a to jak se vyjadřuje. Mám strašně ráda její styl. Máme hodně podobný, takže i to je to, proč jí mám tak ráda. Mohla bych tu sedět do nekonečna a vykládat vám o tom, jak je úžasná, ale myslím, že bude stačit, když řeknu, že mě baví to, jak se chová a proto je tak součástí mého života. 



 A prosím, poslechněte si jejich písničky, zamilujete si je. 

 Ps: tohle je cover písně Listen od Beyoncé, a zpívá jenom Perrie. 



 A tady jsou její nejlepší vokály 2017, které myslím musíte vidět! 



 Nemyslím si, že pouze dva tyto lidé mě nějak inspirují, je jich mnoho, ale tyhle dvě dívky jsou pro mě vším. staly se součástí mého běžného života, a já se rozhodla, že vám o nich napíši. 

 Teď ale chci, abyste mi vy napsali, kdo je součástí vašeho života, kdo je VAŠÍ inspirací. Budu tedy ráda za každičký komentář, protože i kratičká věta mi udělá ohromnou radost. 

 Xoxo Clara

MY INSPIRATION I #LOVE

by on ledna 18, 2018
   Krásný večer všem,  už dlouho bych vám chtěla napsat o tom, co a kdo mě inspiruje. Musím vám říct, že jsem nikdy  neměla nijaké potíže...


 Krásný den, přeji všem.

 Toto téma, o kterém právě hodlám psát není úplně rozebírané téma, spíš mi přijde, že si všichni na tyto  věci už tak nějak zvykly a nehodlají to ani nijak měnit. Možná, že já bych to taky měnit neměla, možná bych se také mohla přidat do stáda oveček a jít za jedním vůdcem, který určuje trendy, které jsou právě v tuto chvíli povolené a když někdo překročí jen o trochu hranici, je prakticky vyhoštěn z kolektivu. Protože právě o tom bych chtěla mluvit. Vím, že je to docela známé, že všichni jsou rádi s davem a nikdo nemá rád vybočení z řady, ale mě to tak strašně moc štve, že jsem si nemohla nechat ujít můj myšlenkový pochod, který mi teď právě šrotuje v hlavě a vymýšlí slova, které vám sem píši. No, abych vám ale nějak NELHALA, toto téma už mi vrtá hlavou několik dní, ne-li měsíců. Jenom jsem se nějak nemohla dohrabat k tomu, abych vám o tom napsala, teď ale ta příležitost přišla, a tak nelením a píšu.

 Ještě před tím jsem se Vás ale chtěla zeptat, jak jdou vaše "novoroční předsevzetí", jestli tomu tak říkáte, a  jestli jste s tím náhodou už nesekli. Já teda rozhodně ne, cvičení mě zase chytlo, takže si na něj s radostí vždycky udělám čas, nad knihami taky nezahálím a a cestování je každým dnem blíže, už se do Londýna nemohu dočkat 😍 co vy? Vyrážíte někam?



S rodinou jsme se byli před vánoci podívat v muzeu Járy Cimrmana a byla tam tahle úžasná rozhledna. Bohužel jak můžete z fotku poznat, jediné co jsme viděli, bylo "nic" a navíc tam strašně foukalo, takže jsem vám to ani nemohla ze shora vyfotit. 


 Teď už ale k našemu dnešnímu tématu. Určitě jste si všimli, že už několik vede se tu vede moda: ,,Buď budeš táhnout za jedno lano, nebo tě z té skály shodíme." Ano, tuto větu jsem právě vymyslela, a nechápu, jak jsem na ní přišla. Každopádně... Mělo to znamenat, že buď budeme všichni mít stejný styl, budeme se stejně oblékat, budeme stejně mluvit, budeme mít stejný záliby, a prostě NEBUDEME vybočovat ze stáda, nebo se o to pokusíme a upadneme u toho na zem. Což mi nejde na rozum. Vždyť každý člověk je svobodný, každý člověk má jiné záliby a HLAVNĚ, každý člověk má právo na svoje rozhodnutí, za které by je ostatní neměli soudit. Vždyť co je hezkého na tom, že budete úplně stejní jako ostatní? Já myslím, že nic, tak se nad tím prosím zamyslete...

 Já tak nějak nevím, co všechno bych vám k tomu chtěla říct. Nebo, "nevím", vím toho spoustu, ale to bychom tu mohli strávit několik dní. Takže s tímto skončím a budu doufat, že si z toho někdo případně vezme nějaké ponaučení.

 Xoxo Clara

CO NEMÁM RÁDA NA LIDECH

by on ledna 13, 2018
 Krásný den, přeji všem.  Toto téma, o kterém právě hodlám psát není úplně rozebírané téma, spíš mi přijde, že si všichni na tyto  věci ...


 Krásný den všem,

  rozhodla jsem sem že bych mohla shrnout všechny povinnosti, které mě teď momentálně čekají, a že bych vám o tom mohla napsat článek, protože, za prvé, mohla bych tím předat nějaké důležité informace ohledně pedagogické školy, kdyby se na ni někdo chystal, a také mě takové články opravdu baví psát.

 Asi bych měla začít tím, že naše škola má ředitelské volno, a proto jdeme do školy až 8. ledna. Hned ten týden bude pro moji třídu docela zmatek, protože hodně učitelů je pryč a máme různé suplování. Taky je tento týden dost složitý pro mě jelikož do školy jdu jen do středy. Čtvrtek a pátek mě čekají doktoři. Upřímně, čtvrtek bude děsný, jelikož jdu na kožní a s největší pravděpodobností mi rozřežou patu, a což se opravdu "těším". Hned další den mám taky doktora, ale tam už mě naštěstí nečeká nic hrozného, jenom mě asi bude docela bolet ta noha, což není moc dobré, když s ní musím pořád někam cestovat, a to ani nemluvím o tom, jaká bude cesta do školy.

Když píšu příspěvek, děje se toho spousta 😅

 Ale můžu do brát pozitivně aspoň v jednom ohledu. Budu mít v podstatě celí dva dny na víc na trénování na zkoušky, které mě čekají ve středu hned ten další týden Nebudu vám lhát, do teď jsem byla v pohodě, ale čím víc se to blíží, tím jsem více ve stresu. To jsem vám taky chtěla říct, pokud se budete hlásit na pedagogickou školu, tak s nervy teda rozhodně počítejte, protože upřímně, peďák je náročností podobný gymplu a je také blízko konzervatoři, takže počítejte s tím že to rozhodně není lehká škola. Ale nechci vás odrazovat, tu školu miluji, učení mě baví a hudba ještě více, ale holt, toto je "oběť", kterou musíme vykonat, abychom postoupili dále. 


Tohle je jen takové provizorní piánko, jinak mám klavír, ale když není čas, musí stačit tohle. Mimochodem, dnes celí den přebíhám mezi tímhle a klavírem, takže je to docela o pusu. (píšu to v pátek, vy čtete v neděli)

 Taky teď mám termín odevzdání první seminárky, tak se docela bojí, jak to dopadne.

 To bude asi vše, co mě v příštích dvou týdnech čeká. Není toho zrovna málo, ale kdyby bylo, byla by to nuda, že? Dejte mi vědět, jak jste na tom vy, co vás čeká a nemine, a jak se na to připravujte 😄

 Xoxo Clara

CO MĚ ČEKÁ?

by on ledna 07, 2018
 Krásný den všem,   rozhodla jsem sem že bych mohla shrnout všechny povinnosti, které mě teď momentálně čekají, a že bych vám o tom mohl...


 Krásný den,

     já nejsem zrovna typ, který by si dával novoroční předsevzetí, protože podle ně, když chcete něco dělat, můžete začít hned a ne čekat na nový den týden, abyste mohli začít od pondělí či dokonce nový rok. To mi přijde úplně nesmyslné, ale teď, když už je ten nový rok, řekla jsem si, že přece jenom je pár věcí, které by chtěli zlepšit a znovu obnovit, a tak jsem se rozhodla, že vám o nich napíšu. Chci jen, abyste věděli, že to neberu jako předsevzetí.

  Jako první věc, která mě napadla a kterou jsem poslední dobou docela zanedbávala, byl sport. No, mám spíš na mysli workouty, jelikož ty mě opravdu baví dělat + se po nich opravdu dobře hubne. Minulí rok jsem je dodržovala docela často, dokud nepřišla střední škola a já neměla docela dost povinností. Teď jsem si ale řekla, že by to chtělo změnit, a tak jsem se do toho pustila.

Další věc tu mám knihy. Jak jistě víte, knihy miluji a jednou bych chtěla sama nějakou napsat, ale teď jsem na ně neměla moc čas. Četla jsem povinnou četbu a dělalo věci do školy, že na to pomalu nebyl čas. Samozřejmě, i tak jsem jich přečetla dost. Teď bych se ale do toho chtěla trochu více potopit. Samozřejmě pouze ve volném čase. Dokonce už mám představu o tom, jakými knihami bych chtěla začít. K vánocům jsem dostala velkou knihu Sherlocka Holmese, kterou už jsem začala číst. Já Sherlocka prostě miluji! Pak bych taky chtěla přečíst sérii od Anny Todd After, jestli jí někdo znáte. Pokud byste měli ještě nějaké návrhy na dobré knihy, pošlete mi je prosím do komentářů. Jo, a taky mi napište nějaký typ na dobrý seriál. Už mám všechny dokoukané a teď se momentálně těším na The 100  pátou sérii, ale chtěla bych se zase na něco kouknout 😄



 Také bych chtěla tento rok cestovat, nejenom do zahraničí, ale poznávat další krásy české republiky. Z části se mi tento bod už plní, protože v únoru letíme s tátou do Londýna, mého vysněného města, a už se tam opravdu neskutečně těším. Nebojte, bude určitě článek a možná i krátký vlog. A v červenci jedu s babičkou do Španělska na Mallorku, kam už se taky moc těším.



 Tak jo, ještě bych možná dodala, že se tento rok chci hodně věnovat hudbě. Jak víte, hraji na klavír a na kytaru a k vánocům jsem ještě dostala ukulele, takže to je taky důležitá součást následujícího roku a vlastně i zbytku života 😍



 Teď už to bude asi opravdu vše. Budu ráda, když mi zase napíšete nějaký krásný komentář, jste moje zlatíčka 😊

 Xoxo Clara 😆

NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ

by on ledna 06, 2018
 Krásný den,      já nejsem zrovna typ, který by si dával novoroční předsevzetí, protože podle ně, když chcete něco dělat, můžete začít ...


  Hola, jsem zase tady, a dneska jsem se rozhodla vám napsat článek o tom, co jsem dostala k Vánocům. Co jsem tak vypozorovala, tohle jsou dosti sledovaná videa, a mě napadlo, že bych mohla napsat i článek. Kromě toho, říkala jsem si, že by to některé možná i docela zajímalo, takže jsem s tím tady!

 Nevím, jestli vám se napíši úplně všechny věci, protože už tom mám všechno vybalené a rozložené po pokoji, chápete, so možná na něco zapomenu.

 Také bych chtěla za všechny dárečky moc poděkovat, protože jsem z nich nadšená.

Jako první bych asi začala se stojanem na náušnice, který se mi poměrně hodí, jelikož jsem do teď měla náušnice všude možně po krabičkách a teď je mám konečně na jednou místě, pěkně na očích a nemůže se mi stát, že bych je ztratila.



Jako další jsem dostala batoh, který budu asi nejspíš používat do školy, nebo na notebook.



Pak tu mám pár věcí na kytaru, jako jsou stojánek, aby se mi kytara neválela v rohu pokoje a pouzdro na přenášení, které jsem nutně potřebovala.




Mám tu ještě jednu hudební věc, kterou jsem si tajně přála, ale snad nikdy jsem jí nevyslovila nahlas, proto jsem byla velmi překvapena když se objevila pod vánočním stromem, a to je ukulele. Jak už asi víte, miluju hudbu a všechno, co je s ní spjatý, proto jsem z toho opravdu nadšená. Dokonce jsem se už naučila několik písniček. Také jsem dostala velká sluchátka, protože ty co jsem měla se my po několika letech rozbily a já je do školy, i do mého osobního života nutně potřebovala.




Dostala jsem taky poměrně vtipnou věc, a to velký plakát One Direction, protože ty kluky prostě miluju!

Také jsem dostala velkou paletku od Douglas, která obsahuje oční stíny, lipstiky, tvářenky a rozjasňovače, korektor, líčidla na obočí, řasenku a pár štětečků. Musím říct, že ta paletka je opravdu nádherná a jsem za ní strašně ráda.




Dostala jsem také ještě nějaké prádlo a předplatné časopisu joy, ale to vám tady nebudu ukazovat a můžu tedy přejít rovnou k těm nejlepším dárkům.

Začala bych s velkým překvapením pro mě, protože jsem něco takového neočekávala, a to jsou letenky do Španělska na Mallorku, kam poletím s mojí babičkou k moři. Jsem za to strašně ráda a už se tam opravdu těším, takže za tento dárek opravdu moc děkuji 😊

A těd přecházíme k tomu největšímu a pro mě nejvíce překvapujícímu dárku. Zároveň ale hodně vysněnému, takže jsem z něho totálně nadšená, ale jako opravdu hodně!!! A jakou to LETENKY DO LONDÝNA!!!



 Pokud si pamatujete, Londýn je moje vysněné město a strašně jsem toužila se tam podívat, a teď se můj sen pomalu ale jistě plní a já za to chci opravdu moc poděkovat! Před několika měsíci jsem o tom dokonce psala článek, který si můžete přečíst ZDE.

Ještě bych vám chtěla popřát všechno nejlepší do nového roku, samé úspěchy a hlavně zdraví. Taky budu ráda, když budete i nadále navštěvovat tento blog a budete mi podporou. Za rok 2017 moc děkuju, jste skvělí 😍

 Xoxo Clara